"If you only read the books that everyone else is reading,
you can only think what everyone else is thinking."
-Haruki Murakami "Norweigan wood"

sobota 3. ledna 2015

Stalinovy krávy

STALINOVY KRÁVY
SOFI OKSANEN
-
Čteno v lednu 2015 česky
-
Originál vydán v roce 2003 (Stalinin lehmät)
Česky vyšlo v roce 2012
-
Anorexie, bulimie, přežírací seance, u kterých sami dostáváte hlad a socialismus v Estonsku




"Už celé měsíce jsem nebrečela. Možná jsem všechen pláč prostě vypotila"

Anna má matku Estonku, otce Fina a poruchu přijmu potravy. V tomto je na tom tedy úplně stejně jako (byla) Sofi, která tuto knihu napsala. Otázkou je, nakolik se inspirovala vlastním příběhem. Vraťme se tedy k Anně.

Ne počkat, ještě vám chci ukázat, jak je Sofi pěkná!


Takže k Anně.
Anna je ovládána bulimarexií (bulimie + anorexie), nicméně žije v představě, že to ona má vše pod kontrolou (jí přece dostatek vápníku i vitamínů). Kapitoly z Anniny přítomnosti, kdy nám vykláda o svých seancích a cpe do sebe své oblíbené lahůdky, které následně vyzvrací, se střídají s kapitolami z dob socialismu, kdy se její matka (Katariina) v Estonsku seznámila s Finem, za kterým se později odstěhovala do Finska (což se samozřejmě neobešlo bez obstrukcí) a měla malou Annu.

Příběhy z Katariininy minulosti a Annina dětství byly důležité. Bez nich byste těžko chápali Annu a její postoj k vztahům, Katariinino chování k dceři apod. Zkrátka bez jejich minulosti bych je pokládala za obyčejné psychopatické postavy, ale jsou mnohem více!

Knížka je napsána skutečně skvěle a čtivě. Když Anna vypráví o své lásce pro jídlo, uvěříte, že chleba je tím nejlepším jídlem na světě. Upozornění - je dost pravděpodobné, že na vás Anna přenese svůj hlad - minimálně já jsem měla při čtení do sebe potřebu často něco cpát.

Nejsem fanouškem historické literatury, takže popisy Estonského socialismu, vdavkychtivých soudružek a finských ženatých mužů užívajících si s levnými prostitutkami pro mě byly něčím novým a mrazivým.

"Samozřejmě, všechny ženy jsou do určité míry děvky. Ale některé jsou děvky víc než ostatní. Některé to mají v krvi; některé se to naučily nebo do toho vyrostly, některé jsou takové od přírody."

Proč tedy jen tři a půl bodů?
Musím říct, že tuto knížku jsem nemohla přečíst na jeden zátah. Hodně se v ní opakují stejné situace a za mě mohla být klidně o půlku kratší. Stalinovy krávy jsem přelouskávala neobvykle dlouho, protože číst během jednoho dne podesáté o Annině seanci, popř. o žebrání finského oblečení či kosmetiky estonskými příbuznými, bylo otravné. Knihu jsem vždy na pár dní až týdnů odložila a když jsem se k ní zase dostala a pokračovala dále, byla jsem opět zamilovaná.

3,5/5

Nicméně Sofi si mě svým stylem psaní získala a už se těším až se dostanu k Baby Jane, kde vypráví o násilí v lesbickém vztahu či k Očistě, která je mezinárodním hitem a dokonce byla i zfilmována. Sofi má zkrátka co vyprávět!


6 komentářů:

  1. Oukej, koupím si zásobu jídla, až to budu číst. :D
    A ty další knihy budem konečně "spolučíst"? ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no bell jar už evidentně nestíhám a další jsme chtěla tu baby jane? Ptž jestli jo, tak si ji nejdříve musím koupit :) Nebo si vyřídit kartičku do knihovny nebo něco..

      Vymazat
    2. Možná ještě stihneš - jde mi to tak pomalu, že to dočtu asi za rok. :D
      Jo, můžem tu Baby Jane. Tak mi pak kdyžtak řekni s menším předstihem, ve vědecké na to jsou totiž rezervace.

      Vymazat
  2. Z knih Sofi Oksanen vždycky dostanu depku :D

    OdpovědětVymazat
  3. Sofi Oksanen je skvelá, ale toto je zrovna jej najslabšia kniha. Baby Jane a Očistu odporúča, rozhodne viac :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musím přiznat, že jsem trochu potřebovala, ať mě někdo takto popostrčí! :)

      Vymazat