"If you only read the books that everyone else is reading,
you can only think what everyone else is thinking."
-Haruki Murakami "Norweigan wood"

pondělí 20. října 2014

Ludmilina lámaná angličtina

LUDMILINA LÁMANÁ ANGLIČTINA
DBC PIERRE
-
Čteno v říjnu 2014 - česky
-
Originál vydán v roce 2006 (Ludmila's Broken English)
Česky vyšlo v roce 2007
-
Ohó, trhání bradou, nachčiju ti na hrob a tak.





Už při čtení anotace jsem se pochechtávala.
Ludmila z Kavkazkého vidlákova, která omylem zabila dědečka a  jejíž bratr prodal pro vodku traktor.
Blair a Zajda, siamská dvojčata z Británie rozdělená až po třicítce, poprvé vypuštěni do světa.
Blair, se těší hlavně z nově nabytých možností sexu a tak se rozhodne, že si vezme cizinku!

Už od začátku jsem se nestačila divit. Dědeček se pokouší znásilnit Ludmilu a ta zvažuje, že ho i nechá, protože pak bude lepší večeře a stejně brzy všemu unikne, páč se chystá se svým milencem utéct na západ.
Zajda ničící svým pesimismem Blairovo nadšení z nových vyhlídek v životě. No tihle až se potkají, to bude něco!

Čím déle jsem četla, tím více se začaly věci omílat dokola.
Ludmila neustále vykřikovala Ohó, dvojčata se neustále hádala. Začínala jsem mít pocit, že je knížka zbytečně agresivní a vulgární. Stále jsem čekala na nějaké veselé příhody.

"Tváříš se, jako by ti někdo posral hrob"

Knížka je skrz na skrz prolezlá absurdními situacemi.
Nejdříve jsem to milovala. Ty hlouposti, podivnosti a hádky.

"Měly bychom pít s odhalenými hruděmi, abychom ukázaly, jak jsme hrdé, že se naše cesty protnuly."

Všichni víme, že opakovaný vtip není vtipem.
Vězte tedy, že opakovaná absurdita se stává trapností. Z poloúsměvů jsem přešla k "ohreally?" pozvedavání obočí a v závěru jsem už jen bez emocí chvátala k poslední stránce. Ani mě už nezajímalo, jak to dopadne, postavy mi byly protivné a kdyby to skončilo vybombardováním vesnice bez přeživích, vůbec bych se nezlobila.

Pokud se do ní chcete pustit, což nemusí být úplně špatný nápad, doporučuji ji mít za sebou co nejrychleji, protože je rozdíl, jestli čtete totéž pár hodin nebo pár dní. Měla jsem z těch postav už ponorku a dočíst to tenkrát ve vlaku, kdy jsem ještě za "ohó" nechtěla Ludmile trefit, i mé hodnocení by bylo zřejmě o hvězdu vyšší.

Nicméně kdy jindy lze dostat ponorku z imaginárních postav ve své hlavě, než když jsou opravdu hodně otravné?

2/5

Žádné komentáře:

Okomentovat