"If you only read the books that everyone else is reading,
you can only think what everyone else is thinking."
-Haruki Murakami "Norweigan wood"

neděle 28. září 2014

Atlas mraků

ATLAS MRAKŮ
DAVID MITCHELL
-
Čteno kdy: září 2014
Jazyk: čeština
-
Originál vydán: 2004 /Cloud atlas/
Česky: 2006

Měla jsem Atlas mraků na to read listu spoustu let. Knížku jsem objevila na seznamu 1001 knih, které by bylo supr přečíst před smrtí, navíc byla na shortlistu pro Man Booker Prize /mám pro ni slabost, i když pořád říkám bookerman prize/. Pak začalo filmové šílenství, které mi tuhle knihu připomnělo a taky zajistilo, že byla v knihovně nonstop vypůjčená. Proto jsem si řekla: "Jak chceš světe! Nejříve zkusím sencislo9."

Díky bohu!
Protože začít s Mitchellem právě Atlasem, nikdy se k number9dream nedostanu.


Vlastně ani nevím, co pořádně psát, jelikož mi unikla celá pointa knihy - evidentně.

Čeká vás šest příběhů, které se vzájemně proplétají a já se vždy těšila, až bude v další kapitole zmínka o té předcházející. Šest příběhů, u kterých budete žasnout nad tím, jak dokáže Mitchell proplouvat mezi různými styly vyjadřování, prolétnete spoustu časových období... a možná se budete i trochu nudit.

Nejdříve jsem si říkala, že knížka má pomalý rozjezd a těšila se, až všechno vygraduje, ale zřejmě byla chyba v mém očekávání. Čekala jsem více zaměření na propojení postav, jejich setkávání křížem krážem a tak dále. Samozřejmě, i toho jsem se dočkala, ale z mého pohledu šlo především o příběh jednotlivců a jejich problémů.

Tato kniha nebyla určena pro mě. Postavy mě zaujaly (především Sonmi), jejich příběhy mě věšinou nudily. Mohla bych se o nich rozepsat a dopřát vám více detailů o tom, co mi na příběhu nesedělo, nicméně vás nechci připravit o (pro mě) nejzajímavější část knihy - seznamování se s novými postavami.

Také jsem čekala, že se bude jednat o napínavé čtení (nebo - po zkušenosti se sencislo9 - o magickorealistické čtení), ale ve skutečnosti kniha plyne bez toho, aniž byste museli nějak zvlášť přemýšlet nad tím, co se zrovna děje a tím pádem jsem ani nebyla v nadšeném očekávání z toho, co se bude dít.

Každý díl skončil v docela zajímavé části, ale nějak se stalo, že když přišlo pokračování, už mě ani nezajímalo. Což beru pro sebe jako plus, jelikož konce mi přišly značně neuspokojivé.


Uvědomuji si, že je chyba především ve mě, jako ve čtenáři. Úspěšně jsem zignorovala Mitchellovo zamyšlení se nad důsledky lidské touhy po moci (o čemž se můžete dočíst na přebalu) a dočetla jsem hlavně proto, že jsme to četli s Kafim (a když to zvládl on, musela jsem taky :D). Nejvíce knížkám vyčítám, když mě nudí. Některé young adult, jsou naprosté literární braky, ale prostě se mi líbí a jsem ochotna je milovat více, než dobře napsaný Atlas mraků.

Za mě tedy malá dvojka.
Dám ti ještě šanci, Mitchelle, a ty víš, že to není za Atlas.

Chci se podívat i na film, zatím jsme viděli jen půl hodiny a přišlo mi, že jsme už viděli celou knihu s několika přidanými věcmi. Jsem zvědavá, co bude dál :D

2/5

1 komentář:

  1. Atlas mraků je skvělý román. Je pravda, že některé části byly trochu slabší, třeba ta se spisovatelem, kterého zavřeli do domova důchodců, ale jako celek to byla velká paráda. Nadchlo mě, jak se různé postavy či detaily z příběhů pěkně prolínaly celou knihou.
    Byl to první román, který jsem od Mitchella četla a tolik se mi líbil, že jsem si pak koupila i všechny ostatní. Momentálně bojuji s jeho novinkou The Bone Clocks - vůbec mě to nechytilo, jsem zklamaná (ale dobře mi tak, zase jsem k tomu přistupovala s obrovským očekáváním), ale určitě to dočtu, protože pořád doufám, že se to "rozjede".

    OdpovědětVymazat