"If you only read the books that everyone else is reading,
you can only think what everyone else is thinking."
-Haruki Murakami "Norweigan wood"

pondělí 18. srpna 2014

Tělo a Krev

TĚLO A KREV
MICHAEL CUNNINGHAM
-
Čteno kdy: srpen 2014
Jazyk: čeština
-
Originál vydán: květen 1996 /Flesh and Blood/
V CZ: 2014
-
Málokdy čtu rodinné ságy. Asi i proto... vlastně nevím proč. Každopádně Cunninghama jsem si nemohla nechat ujít.
Je skvělý! První knížka, kterou jsem od něj kdy přečetla je "Domov na konci světa" a pokud ji neznáte, běžte do ní TEĎ HNED.

Ještě před mým povykládáním o knížce - Světová knihovna nikdy nepatřila mezi mé obalové oblíbence, ale tohle... Sice z té edice přímo křičí: "jo, my k sobě patříme!" Ale už mi to začíná připadat až moc... okázalé. Nevadí, neusuď knihu podle obalu!


Přestože je Cunningham můj oblíbenec a vím, že i kdyby napsal návod na použití, napsal by ho krásně! Přesto jsem si po "Za Soumraku" nemohla být jistá, nakolik se usídlí v mém srdci.
A usídlila se tam dostatečně.

Tato kniha je všeobecně brána jako příběh konce jednoho amerického snu. Což se mi úplně nelíbí, protože když si někdo něco naplánuje a to něco jde trochu jinak, než si představoval, neznamená to tragédii. Naopak, to je na životě/této knize tak vzrušující.

Začneme krátkým zábleskem z Constantinova dětství, z jeho zamilovanosti do Mary a můžeme se klidně věnovat rodině, kterou založili. Mají tři děti: Billyho, Zoe a Susan (stihneme i jejich případné potomky).
Je to přesně ten typ dysfunkční rodiny, které byste chtěli za sousedy. Pokud jste tedy trochu šmírácí (což jste, proč byste jinak četli rodinnou ságu?). Jsou zajímaví na pozorování. V knize jsem se naprosto ztratila a měla pocit, že kdyby se můj život odvíjel jen trochu jinak, mohla bych být klidně se Zoe skvělá kamarádka (pojil by nás společný názor na česání vlasů!), neměla jsem totiž vůbec pocit, že čtu o nějakých imaginárních osobách, vlastně jsem si připadala jako nějaká Constantinova prapravnučka, která čte nevěřícně starou rodinnou kroniku.

A že je nad čím kroutit hlavou! Čekají vás ztracené naděje vkládané do potomků a jejich vlastní představy o životě. Čeká vás sláva i úpadek, radosti, ztráty, obsese, nemoci i drogy.

Cunningham navíc umí skvěle vysvětlit chování svých postav. Nemusíte souhlasit s tím co dělají a nemusíte to úplně chápat, ale vždycky víte, jak je napadlo se zachovat určitým způsobem a když to nechápete vy, nechápou to samy (což jim dodává ještě více na reálnosti, nejsou nalinkované, nemůžete si je přečíst jako knížku, v které o nich budete číst). Kolikrát mě překvapilo, jak jsem prožívala některé situace, které se rodině přihodily. I když většina z nich mi ani nebyla sympatická, tak mi svým způsobem přirostli všichni k srdci.

Je to jedna z knih, po které chci napsat autorovi krátký lístek:
Díky, že jsem toho mohla být součástí!
(a spoustu infantilních srdíček k tomu)

5/5



3 komentáře:

  1. Mmm už jednou jsem o ní přemýšlela, ale nakonec po ní nesáhla, jak vidím byla to asi pořádná chyba! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem ráda, že mě to teď trochu vytrhlo od YA, protože jsem ho začínala mít nad hlavu. Cunningham je jeden z mých oblíbenců a rozhodně nezklamal, tak snad, pokud se k němu dostaneš, se ti bude taky líbit :)

      Vymazat
  2. Momentálně rozečteno, zatím spokojenost.

    OdpovědětVymazat