"If you only read the books that everyone else is reading,
you can only think what everyone else is thinking."
-Haruki Murakami "Norweigan wood"

čtvrtek 23. ledna 2014

The Program



THE PROGRAM (Program #1)
SUZANNE YOUNG
-
Čteno kdy: Leden 2014
Jazyk: Angličtina
-
Originál vydán: Duben 2013
V CZ: XXX
-
Pokud chcete začít číst v angličtině a máte obavy, tak Programu se bát vůbec nemusíte, je dobrý i pro začátky ^_^
Tato knížka je jednoduché čtení.
Ano, svět, kde mladiství páchají sebevraždy a deprese se šíří světem je POHODOVÉ čtení.

Za prvé to je zřejmě proto, že je to určeno pro slečny asi tak o deset let mladší než jsem já (ale v pořádku, moc mě neznervózňuje, že už mi není 13 :P). Za druhé je v programu KÝBL romantiky, která mě obvykle děsí. Nicméně v tomto případě mě hromada sladkých keců neodradila.

O co vůbec jde?




Ve Sloanině světě řádí epidemie sebevražd. Naštěstí je tady Program, aby vás spasil! Šmíruje vás ve škole, dělá rodičům přednášky, jak může zachránit jejich děti, kreslí jim růžové obláčky, takže když si doma zapláčete, je docela dost možné, že na vás rodiče Program zavolají. Raději živý-mrtvý než mrtvý.

Program vás zbaví deprese velice jednoduše - vycucá vám vzpomínky. Budete vědět, kdo jsou rodiče, ale se svými kamarády, milenci a milenkami rozhodně nepočítejte.

Bratr od Sloane spáchal sebevraždu, a tak jediný, před kým může projevit své pravé emoce, je její přítel James *fangirl squee*. Nicméně po té, co se zabije jejich další společný kamarád to vypadá, že už to nezvládnou, že neudrží emoce pod pokličkou a to si pište, že je Program nebude jen tak přehlížet.

Chtěla bych tady rozepsat spoustu momentů, kdy se mé milé srdce nervózně otřásalo, ale nechci tady spoilerovat (měla bych si založit nějakou rubriku jako spoiler zone :D).

Když se zamyslím nad samotným příběhem a budu ignorovat celou tu hordu emocí, které ve mě knížka vyvolala, musím přiznat, že ignoruje plno věcí. Do programu můžete jít i dobrovolně a nemyslím si, že je tak nereálné, aby se někdo chtěl dobrovolně vzdát své minulosti, oprostit se od smutných vzpomínek i za cenu těch dobrých. Možná to je tím, že mi bohužel není deprese úplně neznámou společnicí, ale to tady nepatří... Každopádně v celé knize se neobjeví žádný takový případ. Žádné dobrovolné přihlášky do Programu... Jen sebevraždy a beznadějní teenageři násilně odvedeni do "léčebny". Rodiče zmutovali v sobecké dementy, kteří si myslí, že si zaslouží poloprázdné dítě více, než si ono zaslouží svůj prozatímní život. Celkově zde chybí nějaký druhý pohled (teda spíše třetí, protože jako druhý pohled by se dalo brát vnímání světa navrátivšími z léčby).

Je zde spousta věcí, které se zdají ignorované a až nesmyslné. Sama si přiznávám - toto přece není čtyřhvězdičková knížka!

ALE

ZAMILOVALA JSEM SE DO NÍ.

Ano. Zamilovala! Naprosto mě pohltila, nechtěla mě pustit spát, pořád se něco dělo. Těšila jsem se, kdy přijde další kýbl sladkých keců, které mi přiblíží vztah Sloane a Jamese (MILUJU HO. Je to takový klasický pseudo bad boy, který je vlastně naprosto rozkošný - zkrátka klišé z dívčích knížek. ALE NEMOHLA JSEM SI POMOCI). Plácala jsem se do čela z toho, jak je Sloane stupidní a naivní. Absolutně neemancipovaná princezna. Takové blbky mě obvykle přimějí hodit knížku v rozčilení do koše a křičet na ni: "Jsi blbá knížka!" (obrazně řečeno samozřejmě, knížky se nehází do koše), ale tady jsem se jen plácala do čela, šeptala na ni "kdy už ti dojde, co je to za prášky, kdy už ti dojde, co je to za prášky!?!?!?" a milovala Program dál (What kind of sorcery is this?).

Dočetla jsem ji včera a pořád se přes ni nemůžu přenést.
Vůbec se necítím na to, abych se ponořila do života někoho dalšího, asi budu muset sáhnout po nějakých povídkách, ať se uklidním.

Počkat, neříkala jsem na začátku, že to je úplně klidné čtení?
Ehm...

4.25/5

/PS: ta obálka se mi VYLOŽENĚ nelíbí/
&
/PS2: Druhý díl bude mít taky nic moc >>obálku< :(/

Žádné komentáře:

Okomentovat